VINAŘSTVÍ MARYŠA

Nová rubrika našeho webu - představujeme vinaře. Někteří vinaři s námi spolupracují tak dlouho a my s nimi tak rádi, že jsme se rozhodli vám je přiblížit trochu víc, pomocí rozhovoru.

Vinařství Maryša, které najdete v Šitbořicích, odkazuje názvem na vinařskou tradici bývalého JZD bratří Mrštíků. Víno vyrábí pouze z vlastní suroviny. 80 ha vinic se rozprostírá v 8 rozličných viničních tratích v katastru 5 obcí, což spolu se severnější polohou vinic umožňuje vyrábět nezaměnitelná vína, z čehož vychází i motto vinařství "Vína plná umění". Rok 2019 byl zásadní a přelomový. Došlo k personálním změnám, změně typu lahví, designu, ambaláží a většině činností ve sklepním hospodářství. Nově tvoří portfolio vinařství dvě řady vín: Maryša Classic a Selection. Ročně prodají 65 000 lahví a mnoho tun hroznů vinařům.

Adresa e-shopu: https://www.vinarstvimarysa.cz/e-shop/vino/

Povídali jsme si s vedoucím vinařství Ing. Oldřichem Vachalou

1. Proč jste se rozhodl/a být vinařem/vinařkou?

Vzhledem k tomu, že jsem z klasické vinařské rodiny, tak to ani moc vlastně o tom rozhodování nebylo. U nás na jižní Moravě bývalo zvykem, že každý měl kousek vinohradu, sklep a dělal víno pro sebe, svou rodinu a kamarády. No a v rodině se muselo pomáhat, jak na vinici, tak ve sklepě. Takže si vlastně ani svoje první setkání s vínem nevybavuji. Ale svoje první vlastní víno, od hroznů ve vinici až po lahev si pamatuji. Byl to ryzlink vlašský z perfektního ročníku 2005. Snad bych v archivu ještě i nějakou lahev našel.

2. Kdybyste vinařem nebyl, byl byste asi?

To je těžká otázka, kam by mě osud nasměřoval. Víno pro mě bylo vždy velkým koníčkem a druhým velkým koníčkem pro mě byla politika. Když jsem se na gymnáziu rozhodoval, kam půjdu studovat dál, tak jsem se rozmýšlel mezi politologií, ekonomkou a právy. Nakonec jsem vystudoval mezifakultní obor se zaměřením na ekonomiku agrárního sektoru a politika je stále mým velkým koníčkem, kterému se i aktivně věnuji. Takže bych se nevěnoval vinaření, tak bych se asi více ubíral tímto směrem.

3. Jaká je vaše nejoblíbenější odrůda /profilová odrůda vašeho vinařství?

Osobně mám nejraději pinotové odrůdy, takže z modrých odrůd určitě rulandské modré. U bílých odrůd to je dost složité se rozhodnout, protože máme dost širokou odrůdovou skladbu a každá odrůda a poloha má něco do sebe. Máme tu moc hezkou starou výsadbu rulandy bílé na podlétňových terasách, perfektní pepřový veltlín v Šitbořicích v Torhetech a donedávna jsme měli můj oblíbený sylván zelený. Ten jsme sice předloni vyklůčili, ale naštěstí jsme jej znovu vysadili, tak se těším, jaký bude z nové výsadby.

4. Jakého ocenění, kterého jste se svými víny dosud dosáhl, si ceníte nejvíce?

Tady odpovím lišácky – vážím si každého ocenění, které naše vína dostanou. Tedy nejen na soutěžích, ale především ocenění od našich spokojených zákazníků. U nás v ČR je obecně zvykem, že nechválíme, takže každé ocenění a pochvala člověka potěší. Ale myslím si, že nevětším oceněním pro každého vinaře nakonec je to, když jeho vína zákazníkům chutnají, rádi se k nim vracejí a s jejich vínem tráví čas se svými blízkými.

5. Jakou máte oblíbenou oblast nebo konkrétní víno v zahraničí?

Moje milované Burgundsko! Takže pinot noir a konkrétně Cortony.

6. Jaká vlastnost je pro dobrého vinaře nejdůležitější?

Tři P – pracovitost, pečlivost a pokora

7. Kdybyste si mohl vypůjčit jednu věc (polohu, vinici, sklepmistra, technologii, vlastnost) od jiného vinaře, co by to bylo?

Tak nad tím jsem nikdy takhle nepřemýšlel. Ale vždycky jsem obdivoval přirozený talent a cit pro víno, který má můj kamarád a vynikající vinař Mirek Hrabal.

8. Jaké nejlepší víno jste kdy pil/a?

Láhev dobrého vína vypitá ve společnosti svých nejbližších přátel a rodiny, je rázem tím nejlepším vínem

9. Jaké jsou podle vás tři nejlepší polohy v ČR?

Těch je jen okolo Pálavy tolik, že bych byl hodně nespravedlivý k ostatním. Ale osobně mám moc rád vlašák z Železné v Perné, rýňák ze Sonberku v Popicích a André z Išperk ve Velkých Pavlovicích

10. Jak se české a moravské vinařství v blízké budoucnosti může vyrovnat s přibývajícím oteplováním a úbytkem srážek?

Na tuto otázku není jednoduchá odpověď, protože s tímto problémem se potýká celé české zemědělství. Pravděpodobně půjde po mix různých opatření a přístupů k řešení tohoto problému. Jako základ bude to, abychom zadrželi vodu v krajině. Ono ani tak nejde o úbytek srážek, protože roční úhrn srážek je u nás přibližně stejně velký. Ale jde o rozložení tohoto množství srážek v čase. Dříve pršelo tzv. zahradnickým deštěm klidně týden v kuse, kdy za den napršelo pár mm a téměř všechna voda se vsákla do půdy. Teď to stejné množství vody spadne během pár desítek minut v jedné velké bouřce, takže srážky se nevsáknou do půdy, ale velmi rychle odtečou pryč, kdy po vysušené a utužené půdě voda odteče jako po asfaltové silnici. A jako „bonus“ s sebou ještě odnese velké množství kvalitní ornice. Tedy narušení obrovských půdních bloků na menší půdní bloky, využívání organických hnojiv (statková hnojiva, kompost atd.), vybudování remízků, stromořadí, tůní a suchých poldrů spolu s rybníčky a potoky. Tedy obecně navrácení vody do krajiny, může být jedním z mnoha možností, jak se s těmito dopady změny klimatu, když ne vyrovnat, tak alespoň zmírnit jejich dopady.

11. Má naše vinařství šanci prosadit se v evropském a světovém rámci nejen ziskem zlatých medailí, ale také obchodně zajímavým exportem?

Věřím tomu, že určitě máme šanci se s našimi víny uchytit nejen na evropském, ale i na světovém trhu. Moravská vína si pomalu, ale jistě začínají ve světě získávat své místo. Export bude navíc do budoucna určitě velmi důležitý pro čím dál větší množství tuzemských vinařů. Jsem moc rád, že se v tomto směru po mnoha letech pohnuly ledy a tuzemští vinaři dostali konečně podanou pomocnou ruku, kdy na NVC vzniká nový post manažera pro koordinaci a podporu exportu vín z ČR. Spotřeba vína v ČR sice neustále roste, ale stačí se podívat na bilanci zahraničního obchodu s vínem a dojde Vám, že je to bohužel v neprospěch tuzemských vinařů.. Je to smutný pohled, kdy sice náš export vína roste, ale dovoz vína do ČR je násobně větší a dynamicky roste. V tomhle mě mrzí, že nejsme více, jako Rakušané, kteří jsou ve víně patrioti a když dojdete do restaurace, vinárny, hotelu, baru, tak všude máte hlavně rakouská vína. Nicméně je důležité si uvědomit, že nikdy nebudeme exportní vinařská velmoc. Pro příklad, v ČR se bavíme o celkové výměře vinic lehce přes 18 tis. ha. a na Novém Zélandu je nejpěstovanější odrůdou sauvignon blanc, který se pěstuje na více než 25 tis. ha. Když si tak dáme do porovnání velikost našeho vinařství v porovnání s vinařstvím ve světě, tak zjistíme, že export našich vín bude vždy jen ozvláštněním tohoto celosvětového trhu. Což může být právě naší předností.

12. Proč posíláte svá vína do soutěže Král vín?

Král vín ČR je jedním z největších a nejvýznamnějších vinařských projektů spojených s vínem v ČR. Nejde jen o samotnou soutěž, ale výborně odvedenou práci na akcích s touto soutěží spojených. Ať už jde o Královské košty, Turné Krále vín či Vinobraní s Králem vín. Jsou to akce, které jsou výborně zorganizované, MKT propagované a dostanou naše vína co nejblíže k lidem. A za to je třeba Brankovi Černému, Davidu Tomášovi a Mirku Hrabíkovi poděkovat.