Vinařství Vajbar

Okolo Zaječsko-Rakvického Vinařství Vajbar se šušká již dlouho a hodně. Expanze tohoto vinařství je v posledních letech neuvěřitelná a razantní. Nejviditelnější byly změny labelu, přechod k šroubovým uzávěrům či stěhování do moderního vinařského provozu v Zaječí. Loni se hitem cest na velkopavlovicko stala návštěva nového moderního vinného baru s výhledem na Pálavu a skvělou „vinařskou“ kávou praženou na jižní Moravě dle vlastního receptu. Už jsme si zvykli, že vína získávají řadu medailí, nebo že se vinařství „rozkročilo“ z vinic v Rakvicích a Zaječí, až na Modré hory, do Velkých Pavlovic. Ale nynější „šuškanda“ překvapila i nás otrlé. Vajbar je prý i na Pálavě! Co je na tom pravdy jsme se rozhodli zjistit přímo u pramene, u Bronislava Vajbara.

Bronislav Vajbar nás vítá před Zaječským vinařstvím na osluněné terase a ukazuje na krásně viditelnou Pálavu. „Ano, už se nemusíme na Pálavu jen dívat a obdivovat ji z naší terasy. V loňském roce jsme začali obhospodařovat téměř 15 ha vinic přímo na Pálavě, v několika viničních tratích. V nabídce ročníku 2018 se tak objevila zcela nová řada s názvem Terroir Pálava. Milovníci vína v ní postupně najdou až 8 odrůd z tak ikonických viničních tratí, jako jsou mikulovská Pod Svatým kopečkem, Levá Klentnická, Levá Bavorská a U boží muky v Perné, bavorské Pod Pálavou a Maliny či Pod Martinkou v Horních Věstonicích“. Vypráví Broňa s leskem v oku a pokračuje o svých dětských kontaktech s Pálavou. V období dospívání se věnoval triatlonu a Pálava, jako jediný kopec v širém dalekém okolí, byla častou tréninkovou jednotkou. „Znal jsem tu každý kámen a odměnou mi byl vždy krásný výhled do okolí. Na tréninkové hodiny strávené na Pálavě jsem si vzpomněl před čtyřmi lety, když jsem se připravoval na cyklovýlet do Barcelony a následně do Athén. Opět to bylo jedno z mála míst, kde se daly trénovat kopce. Paradoxně až cesty do světa mi otevřely úplně oči a uvědomil jsem si, že exkluzivní terroiry typu Toskánska či Tokaje máme i my tady doma. A je to právě Pálava a její dolomitické vápence či speciální mikroklima. A není to klišé – vždyť podle Pálavy se v našem regionu řídí i počasí! Chceme-li do budoucna hledat skutečně jedinečnou apelaci, bude to právě Pálava.“ Vrcholek Pálavy a zříceniny Dívčích hradů i Sirotčího hrádku jsou odnepaměti cílem nejen milovníků vína, ale i zamilovaných párů. Skutečně není tak těžké se zamilovat do pálavských vín i Pálavy samé…

Nyní se tedy Broňa vrátil do míst, která si zamiloval již jako kluk. Asi to nebylo jednoduché, najít vinice a začít je obdělávat na dálku. Co vlastně od Pálavy očekává? „No jednoduché to nebylo, ale výsledek stojí za to. Naštěstí vzdálenost k Pálavě není ze Zaječí nijak velká a stroji dosažitelná. Navíc mi v péči nejen o tyto vinice významně pomáhá synovec Pavel Makuch. Mimochodem, i když se vinařství zvětšuje, stále je rodinnou firmou – pracuje tu manželka, sestra i švagr, starší syn vinařství studuje, oba synové ve volném čase pomáhají. Máme za sebou první rok obdělávání, vína zrají ve sklepě a jsou neskutečně slibná. Snažím se je jen nepokazit a nechat v nich Pálavu, její minerály a mikroklima naplno vyznít. Moc se těším, až je poprvé představím veřejnosti a dostanu zpětnou vazbu. A co očekávám? Rozšíření našich stávajících zákazníků o další milovníky vína. Vždyť k našim oblíbeným svěžím a ovocným rosé či bílým vínům jsme postupně přidávali frizzante, sekty kvašené v láhvi, hlubší červená a bílá vína v sudu. Nyní přichází Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský či Pinot Blanc z toho nejlepšího terroiru, který u nás máme. Co víc si přát?“